Rubrika: Životní styl

Pokud jste se do takového vztahu již pustila, nemusíme vám jistě říkat, že jste udělala jednu z největších chyb v životě. Samozřejmě se to tak ze začátku nemusí zdát, ale je to tak. Jen malé procento milenek se dočká toho, že se svým vyvoleným setrvá šťastně i nešťastně se všemi nástrahami společného života až do smrti. Co vás tedy čeká?

• Být tou druhou

Možná si prostě jen nemůžete pomoct a víte, že život bez něj by nebyl životem, ale přežíváním. Na začátek vám musíme říct, že je to nesmysl, ale pokud to tak právě cítíte, věříme, že to má svůj důvod, a i pro vás je to jistá škola. Asi se máte něco naučit, či to prostě odžít. Každému vesmír připravil jiný osud a jinou cestu, jak se dobrat cíle a poznání. Takže pamatujte stále na známé rčení: pro jedno kvítí slunce nesvítí! Ale teď k věci, pokud jste se tedy rozhodla, že do toho jdete!

Smiřte se s vybraným osudem a tím, že budete navždy druhou. Strach o to, že o vašeho vyvoleného přijdete, vás pravděpodobně vůbec nepustí k tomu, abyste na něj zatlačila. Co si budeme říkat, asi by to bylo stejně k ničemu. Existují ženy, které za sebou mají třeba již nevydařené manželství a mají děti a vlastní zázemí, kterým to vyhovuje. Otázkou je, jak dlouho se budou chtít o svého partnera dělit s jinou ženou, nicméně nějakou dobu to může fungovat. Tak tedy, chcete být STÁLE tou druhou? To je otázka!

• Prásknout do bot

Pokud jste přišla na to, že tento typ vztahu vám přes všechny krásné okamžiky nedá to, co potřebujete, máte jedinou volbu. Musíte sebrat všechny síly a jednou pro vždy vztah ukončit. Smažte číslo z mobilu a zapomeňte, že daný existuje. Pokud spolu pracujete, najděte si jinou práci. Každý kontakt ve vás totiž bude vyvolávat chuť se pustit znovu do toho dobrodružství. Každý kontakt ve vás bude znovu probouzet pocity nekonečné a bezmezné lásky a tím vám komplikovat vaše rozhodnutí. Musíte jej vymazat kompletně ze svého života, jinak hrozí riziko recidivy.

Pokud se u vás objeví stavy, kdy nevíte kudy kam, neumíte se rozhodnout a trápíte se, máme pro vás jedno doporučení!

Vyčkejte! Dělejte, co chcete, co vás baví. Vyčkejte, jak se situace vyvine. Pokud toho bude na vás hodně, tak prostě zasáhnete nějakým výbuchem či vesmír za vás situaci rozčísne! Nemusíte dělat nic, všechno ve vašem životě se bude dít, i když budete situace jen sledovat!

Možná se vám zdá nadpis divný, ale když budete číst dále, uvědomíte si ještě více, že se o své zdraví musíte starat a opečovávat ho. Někdo to tak ale nastavené nemá. Tu ho píchne, tu ho dloubne a už hupky dupky za svým ošetřujícím lékařem. Když snad lékař žádný problém nezjistí, pokračují dále za specialistou internistou, revmatologem, alergologem, a tak bych mohla pokračovat. Chtějí být sice zdraví, ale bez svého přičinění. Spoléhají na lékařskou vědu, na léky, injekce, hospitalizace, vitamíny, při nejlepším doplňky stravy.

Nic proti tomu, ale zdraví jako životní styl hovoří o něčem zcela jiném. O své zdraví se staráte, ale nikoliv léky, ale tím, že jste v souladu se svým životním postojem. Uděláte si jasno v tom, čeho chcete dosáhnout, jak toho chcete dosáhnout a kde máte své hranice. První krok k tomu, že nespějete k pracovnímu přetížení a ke zhroucení. A ejhle – ušetřili jste za antidepresiva! Přemýšlejte o tom, co jíte. Nepřejídejte se, jezte alespoň 3x denně anebo klidně i 6x denně – jak to cítíte a potřebujete, ale určitě nezkoušejte celý den nejíst a naládovat se na večer. Tělo nerozumí tomu, že nemá přes den příjem stravy a začne si dělat tukové zásoby. Snídejte, obědvejte a večeřte rozumně, zařaďte dostatek zeleniny.

Ovoce jen dopoledne, aby tělo mohlo rychle spálit cukry. Více luštěnin, celozrnné pečivo, méně bílé mouky a sladkost spíše výjimečně. Inu a zde šetříme za léky proti obezitě! Více pohybu tak jak komu vyhovuje. Nejlépe denně i kdyby jen půl hodiny chůze anebo alespoň 3x denně větší zátěž. Vyměňte – pokud to jde – auto za kolo, stanici tramvaje o jednu dále pracovišti, výtah za schodiště. Když chcete, vždycky se najde možnost, jak zvýšit svůj pohyb. A zde šetříme za léky proti cholesterolu, možná i diabetu. Cíleně si zacvičte. Doma, ve fitku, o přestávce v práci. Nemusejí to být „viditelné“ cviky, ale např. proti ztuhlé šíji, když sedíte za počítačem, kdy postačuje nenápadné protahování. A přitom můžete klidně sedět na židli. Podložte si při sezení záda malým měkkým míčkem anebo střídavě sedávejte na obyčejném „tenisáku“ jednou nalevo, jednou napravo. Rovnáte si tím páteř. No a cvičením šetříme za léky proti bolesti zad, šíje, kříže …
Pokud si vše toto uvědomíte a zjistíte, že alespoň část věcí děláte, pochvalte! Ušetřili jste sice dost peněz za léky, které nepotřebujete, ale hlavně jste si upevnili zdraví. Protože léky bohužel „vyrábějí“ vedlejší účinky, které nemají dobrý vliv na zdraví člověka.
A vy přece rozjíždíte zdraví jako váš životní styl! Vytrvejte a přidejte i výlety do přírody plné zeleně. Je prokázáno, že zelená barva má pozitivní vliv na naši náladu i na naše zdraví.

Trpělivost je věc, která není dána každému, Někdo jí má na rozdávání a druhý ji nemá vůbec. Učíte-li se na nějaký hudební nástroj, musíte denně cvičit a cvičit, často po mnoho let, než z Vás bude virtuos na koncertních podiích. Když chcete uběhnout maraton, také nemůžete běžet bez přípravy, musíte mít trpělivost a dlouhodobě trénovat a zase trénovat, abyste zvládli doběhnout do cíle.

Trpělivost potřebuje mnoho lidí i při své práci, hodinář při sestavování hodinkového strojku, lékař při operaci pacienta, učitel při snaze naučit další generaci potřebné vědomosti. Trpělivost a to velkou dávku, potřebuje každý rodič, když se rozhodne pořídit si potomka. Několik měsíců musí mít trpělivost, než žena otěhotní, potom dalších devět měsíců trpělivosti k cíli, kterým je porod zdravého miminka. A po jeho narození? To je nutné se trpělivostí přímo obrnit. Mnoho nocí miminko propláče, mnoho hodin ho rodiče trpělivě houpou na rukou, učí ho mluvit, chodit, rozumět světu a vše potřebné. A po letech trpělivosti se potomek odvděčí pubertou a jejími drzými projevy neúcty a podobně. A rodiče opět potřebují mnoho trpělivosti, než toto bláznivé období přejde.

Celý život člověka je o trpělivosti. I když děti vyrostou a odejdou z domu, musíme mít trpělivost na to, až přijdou za námi na návštěvu. A když odejdou, potřebujeme další trpělivost, než znovu přijdou. A když už je nám mnoho let, čekáme trpělivě znovu. Čekáme na smrt.

Trpělivost zkrátka potřebujeme celý život, od svého narození, až do své smrti. Je to tak, ať se nám to líbí, nebo ne. A když jednáte s úřady, to teprve potřebujete obrovskou dávku trpělivosti. Posílají Vás od dveří ke dveřím, každý Vám dá jiný formulář a Vy vyplňujete a na konec se dozvíte, že všechny ty formuláře nepotřebujete a potřebujete jiný. Je třeba mít dostatek trpělivosti na vše v životě.

S podobným příkladem, který je výše popsaný, se můžeme setkávat i nyní. Některé ženy nemají zaměstnání, ale jejich pozice je žena v domácnosti. Muž chodí do práce a vydělává peníze. Ona se stará o to, aby doma bylo naklizeno, navařeno a postaráno o děti. Jak si můžete všimnout, tak toto všechno je pouze jen o zvyku.

Nikde není dáno, že do práce by nemohla chodit ona. On by mohl být doma a starat se o rodinný klid. Přeci jen, dnes je již možnost, že na mateřské místo dívky může zůstat chlapec. Není to o výměně rolí, ale o tom, jak se dva lidé dohodnou . Jestliže ona je spíše kariérní typ a on rodinný, tak každému to může vyhovovat jinak. Proto není dobré posmívat se druhým. Jestliže jim to vyhovuje a jsou oba dva spokojení, tak je to jenom dobře.

Jestliže se dívka naučí spravovat různé technické vybavení, má vystudovanou střední školu mechanickou apod., tak to není ostuda. Má to své plusy. Jestliže se totiž po dobu studia, kde se naučí všechno možné, jak se například postarat o nefunkční pračku (tedy jak jí opravit) nebo jak vyměnit žárovku či nahodit elektřinu, tak má do života tzv. „vystaráno“. Po dobu studia se totiž může naučit i vařit a pak má všechny předpoklady pro to, že se o sebe zvládne v dospělosti postarat sama, aniž by potřebovala mít chlapa v domácnosti. Jistě to pro některé muže může být ponižující, pokud jejich holka bude umět více technických věcí než on. Kluk by se pak mohl stydět za to, že toho doma moc neudělá a jeho holka toho zastane více.

Samozřejmě není na škodu, pokud se dívka umí postarat o technické potíže, které by doma mohli nastat. Měla by však nechat i jeho, aby se mohl „ukázat“ s tím co umí a mohl být na sebe hrdý.
Naopak by se chlapec měl naučit v dospívání uvařit nějaké jídlo, aby později neskončil na hotových pokrmech či konzervách. Také by se měl zvládat alespoň částečně postarat o dítě.

Letní prázdniny jsou mezi dětmi ty nejoblíbenější, a dokonce trumfují i volno, které mají o Vánocích. Hlavním důvodem je samozřejmě jejich délka. Dva měsíce bez školy, a ještě k tomu v létě zdaleka trumfují pouhé dva týdny prázdnin v zimě. Problém nastává, když se velké prázdniny pomalu chýlí ke konci. Hlavně menší děti začínají být rozmrzelé a často s nimi není k vydržení. Tomu se ale dá poměrně jednoduše předejít, stačí se řídit několika základními radami.

Spánek

Dítě se musí chtě nechtě smířit s realitou končících prázdnin a začínajícího školního roku. A nejlépe se mu to dostane do krve, když zavedete režimová opatření. Přes léto má omladina většinou dovoleno déle ponocovat nebo se toulat po venku. Zhruba dva týdny před nástupem do školy byste tak měli svým potomkům opět naordinovat pravidla, která měli zažitá v době, kdy chodili do školy. To hlavně znamená chodit dříve spát. Dítko zprvu nebude moci usnout, ale během pár dní si jeho tělo zvykne nejen na dřívější spánek, ale hlavně vstávání. Jakmile přijde den D, nebudete muset z postele vytahovat rozjívené ospalé dítko, ale dorůžova vyspaného potomka. Odpočaté dítko bude nejen mnohem hodnější, ale bude se také lépe učit a nosit ze školy lepší známky.

Příprava

S končícími se prázdninami by se dítě také už mělo chystat na své školní povinnosti, a to velice pečlivě. To hlavně znamená zkontrolovat svou aktovku, zda je ještě funkční a není potřeba ji někde zapošít či koupit novou. Dále je také dobré, aby si váš potomek zkontroloval své pouzdro, je-li v něm vše potřebné, tedy propiska, tužky a pastelky. Tužky a pastelky, pokud jsou ještě použitelné, by se měly ještě navíc ostrouhat, aby byly použitelné. Důležité je nahlásit chybějící pomůcky, které se dají v posledním týdnu prázdnin pohodlně koupit. V opačném případě se připravte na to, že budete prohledávat v prvních zářijových dnech přecpaná papírnictví